Obr.1. Mozaika snímků zobrazující Zemi v noci z oběžné dráhy. Dokonale jsou vidět nejurbanizovanější oblasti - Evropa, Severní Amerika a Japonsko. (zdroj: NASA)
Obr.2. Noční snímek Evropy. Zřetelně jsou vidět evropská velkoměsta. To, že města jsou z oběžné dráhy v noci vidět jako jasné plochy, znamená, že pouliční (venkovní) osvětlení umožňuje značnému množství světla uniknout do vesmíru. (zdroj: NASA)
světelné znečištění
Od poloviny 20. století rychle roste množství umělého venkovního osvětlení, které člověk v noci používá. Avšak velká většina venkovního osvětlení není správně navržena. V důsledku toho značná část vyzařovaného světla uniká mimo oblast, která má být osvětlena. Takto vyplýtvané světlo způsobuje tzv. světelné znečištění (anglicky light pollution). Toto unikající světlo se rozptyluje v atmosféře a způsobuje nárůst jasu noční oblohy (či vůbec nočního prostředí). V nejvíce urbanizovaných oblastech je jas noční oblohy tak velký, že jsou vidět jen ty nejjasnější hvězdy. Z výzkumů, které provedl Light Pollution Science and Technology Institute, mimo jiné vyplývá, že asi 50 % obyvatel Evropské unie žije v oblastech, v nichž obloha není nikdy tmavší než jako za měsíčního úplňku.
Problém světelného znečištění se neomezuje jen na nárůst jasu noční oblohy a z toho vyplývajících potíží při astronomických pozorováních. Důsledky tohoto problému se bohužel projevují v řadě oblastí života, např.:
- [bezpečnost] Lampy svítící do očí oslňují. Tento jev je dán velkým kontrastem mezi jasným zdrojem světla a tmavším okolím. Kvůli oslnění se oko nemůže přizpůsobit rozdílům jasu. Efektem je nepříjemný pocit a menší schopnost vidění tmavších oblastí. Nadměrné, nerovnoměrné a oslňující pouliční osvětlení také ztěžuje vidění účastníků silničního provozu, odvrací jejich pozornost od překážek a tím tak přispívá ke vzniku dopravních nehod. Špatné osvětlení představuje značnou překážku, dokonce lze říct nebezpečí pro lidi s některými zrakovými vadami či onemocněními.
- [ekologie] Nedostatek tmy v noci má vliv na řadu aspektů chování rostlin i živočichů, narušuje přírodní střídání světla a tmy (denní, měsíční, roční). Světelné znečištění může narušovat prostorovou orientaci zvířat, měnit vzájemné vztahy mezi různými druhy a ovlivňovat psychologii, získávání obživy, rozmnožování, komunikaci a další základní chování zvířat.
- [zdraví] Podobně jako u zvířat má světelné znečištění vliv také na lidi. Přílišné množství umělého světla v noci mění náš přirozený denní cyklus. Vliv světelného znečištění na zdraví se může projevovat jako častější bolesti hlavy, únava, stres, pocit neklidu, nespavost. Lékařské výzkumy nasvědčují, že noční osvětlení může být kvůli snižování množství melatoninu vytvářeného v těle pouze za tmy tím faktorem, který přispívá ke vzniku rakoviny.
- [ekonomie a ekologie] Špatné osvětlení znamená plýtvání elektrickým proudem a tím také plýtvání penězi (soukromými i veřejnými). Světlo, které nesvítí tam, kam je třeba, kdy je třeba a které je příliš jasné, je stejně tak užitečné jako teplo, které v zimě uniká z bytů netěsnými okny a které tak ohřívá venkovní vzduch. Když platíme za špatné či zbytečné osvětlení, přispíváme k dalšímu znečišťování atmosféry - elektrickou energii spotřebovanou na zbytečné osvětlení musí přece elektrárny vyrobit. To znamená větší emise znečišťujících látek, jelikož většina elektráren spaluje fosilní paliva.
To všechno způsobuje, že světelné znečištění je stejně vážný problém jako znečištění atmosféry, vody a půdy chemickými látkami. Proto také zájem o tuto problematiku ve světě stoupá. Existuje řada organizací, které se snaží proti světelnému znečištění působit vzdělávacími projekty zaměřenými na veřejnost, vědeckými výzkumy a snaží se také spolupracovat s úřady na různých úrovních - od jednotlivých obcí až po celé státy. Díky tomu byly na řadě míst zavedeny příslušné předpisy omezující tento druh znečištění (např.: Toronto, americký stát Connecticut, Slovinsko).
